Společnost Jaguar Land Rover představila autonomní jízdu v terénu

Společnost Jaguar Land Rover představila výzkum řady inovativních technologií. Ten umožní budoucím autonomním vozidlům samostatnou jízdu na jakémkoli povrchu či v terénu. Automobilka investovala několik milionů liber do výzkumu „Autonomní jízdy v terénu“. Cílem tohoto projektu je vyvinout autonomní vůz, který bude využitelný v nejširší možné škále skutečných jízdních situací jak na silnici, tak i v terénu a za jakéhokoli počasí.

„Náš výzkum autonomní jízdy v terénu není jen o tom, že auto samo řídí na dálnici nebo v extrémních terénních situacích. Hlavním cílem je pomoci řízeným i autonomním vozidlům bezpečně zvládnout jakýkoli terén nebo jízdní situaci,“ řekl Tony Harper, Head of Research Jaguar Land Rover.

„Nechceme omezit budoucí vysoce automatizované a plně autonomní technologie jenom na asfalt. Chceme, aby fungovaly, i když řidič sjede ze silnice. Pokud na začátku své cesty využíváte na dálnici autonomní udržování v jízdním pruhu, chceme, abyste v budoucnosti mohli tuto funkci využívat celou cestu až do vašeho cíle. A to dokonce i na hrbolaté cestě nebo na šotolině.“

„Ať už jde o opravovanou silnici s kuželi a protisměrným jízdním pruhem, zasněženou silnici v horách nebo rozblácenou lesní cestu, tato vyspělá funkce by byla dostupná řidiči i autonomnímu vozidlu. Pokud by si řidič nebyl jistý, jak nejlépe překonat překážku nebo nebezpečí, mohl by přenechat řízení vozidlu.“

Reklama 1

Senzory jsou neustále aktivní a vidí lépe než řidič. Díky tomuto monitorování může vozidlo samo přemýšlet a plánovat trasu na jakémkoli povrchu.

Další výzkum v oblasti „Identifikace povrchu a 3D monitorování trasy“ kombinuje kamerové, ultrazvukové, radarové a LIDAR senzory, díky kterým má vozidlo 360stupňový přehled o světě kolem sebe. Senzory budou natolik vyspělé, že vozidlo dokáže rozpoznat charakter povrchu až po šířku pneumatiky, a to i při dešti nebo sněžení. Díky tomu bude moci plánovat optimální trasu.

„Hlavním předpokladem autonomní jízdy v jakémkoli terénu je schopnost vozu monitorovat a předvídat 3D trasu, kterou se chystá projet. To znamená, že bude moci skenovat a analyzovat nejen povrch, po kterém jede, ale také jakákoli nebezpečí na vozovce nebo vedle ní. Mohou mezi ně patřit zábrany na parkovištích, kořeny stromů a balvany nebo přečnívající větve, dále také materiály a topografie daného terénu,“ dodal Tony Harper.

Reklama 2

Ultrazvukové senzory identifikují díky skenování oblasti až pět metrů před vozidlem vlastnosti povrchu, takže nastavení systému Terrain Response se změní automaticky dříve, než vůz přejede z asfaltu na sníh nebo z trávy na písek.

Pro získání kompletní 3D trasy je potřeba zjistit také výskyt větví přečnívajících nad cestou nebo bariér omezujících výšku na parkovišti, aby senzor vozu mohl určit, zda je průjezd volný. Asistent sledování výšky nad vozidlem využívá ke zjištění možných překážek technologii stereo kamer. Řidič do systému naprogramuje výšku vozidla, která může zahrnovat střešní boxy nebo jízdní kola, a vozidlo v případě nedostatečné podjezdné výšky upozorní řidiče jednoduchou zprávou na dotykovém displeji multimediálního systému.

Senzory by se mohly využívat ke skenování nerovnosti silnice nebo cesty před vozidlem. Rychlost vozidla by se pak upravila na základě daných podmínek. Systém Terrain-Based Speed Adaption (TBSA) díky kamerám rozpozná hrbolatý terén včetně nerovné nebo zvlněné vozovky, výmoly či stojatou vodu. Dokáže následně předvídat vliv těchto povrchů na jízdu vozidla a automaticky upraví rychlost pro zachování maximálního komfortu cestujících.

Reklama 3

Dalším klíčovým aspektem úspěšné autonomní jízdy v terénu je schopnost vzájemné komunikace mezi vozidly, zejména pokud jsou mimo dohled za zatáčkou nebo na druhé straně terénní překážky. Jaguar Land Rover při první ukázce propojil dva Range Rovery Sport pomocí technologie DSRC (vyhrazená komunikace krátkého dosahu) a vytvořil „terénní technologicky propojenou kolonu“. Tento systém vzájemné bezdrátové komunikace mezi vozidly (V2V) pomáhá okamžitě sdílet informace zahrnující polohu vozidla, prokluzování kol, změny výšky zavěšení a sklon kol, stejně jako nastavení systémů All-Terrain Progress Control (ATPC) a Terrain Response.

„Tento systém V2V komunikace dokáže propojit vozidla v jakémkoli terénním prostředí. Pokud některé vozidlo zastaví, ostatní vozidla v konvoji budou upozorněna. Pokud kola zapadnou do díry nebo na obtížném balvanu proklouznou, tyto informace budou přeneseny do všech ostatních vozidel. V budoucnosti by řada autonomních vozidel využívala tyto informace k automatické úpravě nastavení nebo dokonce změně trasy, aby se vyhnula nebezpečné překážce,“ dodal Tony Harper